Když chceš poznat svého nepřítele, tak poznej jeho ideologii. V Putinově případě to platilo dvojnásob. USA ve své blahosklonnosti a jakési nonšalatnosti povzneslo Rusko k důstojněší pozici a začlenilo jej do všech možných organizací, aniž by tam Rusko patřilo. Mám na mysli G7 a další. Amerika šla však ještě dál. Nabídla Rusku partnerství, domnívajíc se,že tím uspokojí Ruského medvěda, dá mu pocit důležitosti a přitom jej bude držet na uzdě. Jenže ouha. Tady se ale amíci a EU přepočítali. Podcenily totiž to co je východu vlastní. Lstivost a trpělivost !!
Pitun sehrál vynikajícím způsobem úlohu vděčného obdarovaného a bral plnými hrstmi vše, co mu Západ, opojen pádem komunismu v Rusku nabízel. Ruští důstojníci studovali v USA na prestižních akademiích, podíleli se na mezinárodních akcích NATO, dovolil pronikání zahraničního kapitálu do Ruska, prostě vytvořil zdání demokracie v Rusku a rovnocenného partnerství se Západem. Přitom ale ve skrytu a pomaloučku upevňoval svoji moc v Rusku.
Poznenáhlu začal v svět testovat různými akcemi, které k míru a demokracii měli hodně daleko Říká se tomu průzkum bojem. Jako první na to doplatilo Čečensko, které se chtělo, stejně tak jako dnes Rusové na Ukrajině, vymanit z vlivu Moskvy. Tato snaha byla utopena v krvi. A svět mlčel, ostatně co je komu do toho, co se děje kdesi na Kavkaze.
Jak se říká, s jídlem roste chuť. Američané, zaslepeni svojí vlastní pýchou a nadutostí se sami pasovali do role světového četníka a na Blízkém Východě se patlali s tím co sami rozpoutali a jaksi si nepostačili všimnout, že "ruský medvěd" se probudil. Gruzie,Abcházie,Osetie, to byl další průzkum bojem důstojníka KGB Putina. A svět opět mlčel.
A to již byl "ruský medvěd" plně vzhůru. Putin pochopil, že jeho protivníci jsou sice politicky víceméně jednotná skupina států, která je sice soustředěná v organizacích jako je NATO, nebo EU, ale byrokracie a nerozhodnost je natolik svazuje, že nejsou schopni vzdorovat přímému tahu diktátora. Putin poznal, že demokracie proti němu nemá šanci.
A začal jednat. Plně využil zdánlivé samostatnosti Ukrajiny a proruského prezidenta Janukovyče. Na jeho příkaz nastoupil Janukovyč cestu k sbližování s EU.USA a EU naletěly na svoji nenasytnost a touhu pro rozšíření své sféry vlivu k hranicím Ruska. A na to Putin čekal. Když se již zdálo, že dojde k podpisu,tak Putin zavelel a Janukovyč couvl. Veškeré další události, které následovaly se děly podle dříve vypracovaného plánu. Bohužel podle tohoto plánu to funguje dodnes. Majdan,Krym a dnes východ Ukrajiny, to vše je součást jeho celkového plánu na nové uspořádání v Evropě.
Evropu zahnal mistrně do rohu, odkud neni úniku. Podařilo se mu rozpouta konflikt v Evropě a za pomoci své páte kolony v postkomunistických zemích ovlivnit veřejné mínění tak, že část občanů zemí , které jsou v NATO a EU je mu výrazně nakloněná a vidí v něm jakéhosi "osvoboditele od demokracie".
A jak to bude dál? Prezident Porošenko má také svoji úlohu, která mu byla Putinem přidělená.Vtáhnout NATO a EU do otevřeného konfliktu. Nynější ukrajinský požadavek o začlenění Ukrajiny do NATO a to v době, kdy na jejím území probíhají otevřené boje je pro NATO a EÚ nepřijatelný. A Putin to ví. Ukrajinské požadavky vůči EU a NATO se budou nadále stupňovat do takové míry, až tyto organizace nebudou mít jinou možnost, než tu, že je buď příjmou a zatáhnou svět do války a nebo je nepříjmou a ztratí tím "svoji tvář". V každém případě bude vítězem dobře se bavící Putin.
Jeho vyjádření o tom, že když bude chtít bude v Kyjevě do dvou týdnů hovoří za vše.
Co závěrem. Jsme svědky boje o moc o sféry vlivu. To není boj o lidskost o lepší život. To je boj na který doplatí všichni. Nebude vítěze,ale poražená bude lidskost a lidství.