Vážená paní redaktorko MF DNES Zdeňko Trachtová

Zaujal mě Váš článek, který byl zveřejněn na IDNES pod názvem "Jako „cikánka“ měla jít do zvláštní školy. Dnes studuje na univerzitě Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/setkani-romskych-vysokoskolaku-doi-/domaci.aspx?c=A141021_154548_domaci_zt Zejména pak první odstavec je opravdu podařený, cituji:"I když má šestiletý romský žáček štěstí a není automaticky zařazen do praktické školy, k vysokoškolskému titulu ho čeká ještě trnitácesta. V českém vzdělávacím systému musí překonat více zádrhelů než neromští spolužáci. Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/setkani-romskych-vysokoskolaku-doi-/domaci.aspx?c=A141021_154548_domaci_zt

Opravdu nevím, co si mám o tom myslet. Čtenář, který je neznalý poměru by si řekl, že cikáni jsou opravdu chudáci, kterým je znemožněn přístup ke vzdělání a společnost je od jejich školních let okamžitě diskriminuje a vytváří z nich záměrně pomalu negramotnou menšinu, která je předem odsouzená k živoření na jejím okraji.

Ale tak to není.

Zeptám se Vás, kolik škol jste navštívila, než jste ten článek sepsala, s kolika učiteli jste hovořila a žádala vysvětlení, proč jsou cikánské děti automaticky diskriminovány a přeřazovány do tříd či škol se zvláštním režimem?

Troufnu si odpovědět sám. Asi nikde jste nebyla a s nikým nehovořila, protože jinak byste nemohla tento článek napsat tak, aby vyzněl v neprospěch školství.

Zajděte si do některé ZŠ v Chomutově, Jirkově,Sokolově, nebo Varnsdorfu, či Ostravě a pak teprve piště.

Pokud vím, tak žádná segregace podle ras neprobíhá. Do základních škol jsou přijímáíny děti na základě zápisu do školy a tam se rasa a náboženství nesledují. Tak se mohou ve třídě sejít třeba cikánské děti s vietnamskými, nebo černošskými a není v tom problém.

 Problém teprve nastává v průběhu prvních let školy. Některé cikánské děti totiž nejenže soustavně narušují vyučování svým chováním a vyloženým nezájmem o vyučování a tím vlastně zdržují ostatní děti, které jsou potom pozadu ve výuce. Píši některé cikánské děti, protože se najde také nemálo těch, které se chtějí učit a mají zájem o to, aby se něčemu naučili. Jenže, bohužel jsou pak terčem posměchu svých vlastních z řad cikánů.

O tom, že je tomu tak bych Vás rád přesvědčil jedním příkladem ze zahraničí, z Kanady. V době, kdy naši cikáni houfně odcházeli do Kanady pro vyšší sociální dávky, byli společností v podstatě pozitivně přijímáni, protože Kanaďané jsou zvyklý na multikulturní složení společnosti a navíc, krmeni propagandou z Evropy články podobného obsahu jako jste napsal Vy, očekávali , že cikánské děti budou vděčné zato, že mohou chodit do školy, že je nikdo nediskriminuje atd. Jenže ouha.., za pár měsíců byli nuceni své mínění pozměnit. V našem tisku, možná náhodou, probleskla zpráva, že cikánské dětí z Východní Evropy jsou naprosto nevzdělavatelné, nemají zájem o vyučování, terorizují své okolí a dokonce napadají své učitele.

Zajímavá zpráva ze země, která je proslulá svojí tolerancí že?

A co se týče těch "zvláštních škol", nebo jak se jmenují. Pokud dítě nestačí mentálně a navíc svým chováním a přístupem ke školní docházce a školním povinnostem narušuje výuku a tím zdržuje ostatní, tak prostě musí tam, kde se mu budou moci více věnovat, kde osnovy jsou upraveny právě pro tyto případy. Je pravdou, že z těchto škol pak cesta na vysokou školu opravdu nevede,ale ne proto, že je společnost rasistická, ale prostě proto, že děti z těchto škol mentálně na vyšší vzdělání nemají. A to platí jak pro bílé,černé,žluté či třeba fialové. Že těch děti je většina cikánských, tak za to nemůže "rasistická společnost", kterou z nás Vám podobní novináři dělají, ale poměry, v rodině, ve kterých dítě vyrůstá. Jaký příklad mají tyto děti, když otec je buď v kriminále a matka třeba šlape, nebo jsou na drogách, či v lepším případě v herně?

 Napsala jste článek, který je poplatný oficiálnímu názoru komisařů z EU, naší vlády a hlavně nahrává všem možným multikulti organizacím, které si z této otázky udělaly slušnou existenci. Stát do nich sype nemalé peníze daňových poplatníků, ale výsledek stále žádný. Jak je to možné? Kam jdou ty vynaložené prostředky?

 A že to jsou nemalé peníze to mi věřte. Podívejte vážená slečno, nebo pani, nevím. Jako příklad uvedu případ dvou cikánek, které byly přijaty svého času v jednom městě do Střední zdravotní školy. (Jméno města záměrně neuvádím). Nebyla to žádná rasová protekce, opravdu na to měly. Dobře se učily, byly ochotné, slušné prostě normální mladé slečny. Protože obě byly ze slabších sociálních poměrů, tak dostávaly na střední škole již stipendium, nemusely si kupovat učebnice, platit obědy a další vymoženosti, o kterých se mnohým jiným dětem ani nesní. A představte si, že ve druhém ročníku obě školu opustily a dále nikde nepokračovaly. A víte proč? Nemohly vydržet ten tlak od svého etnika, nebo jak to mám nazvat , zejména tlak od svých nejbližších, kteří jimi přímo opovrhovali, protože se chtěly vzdělávat.

Nebo trochu z ještě z vyšších pater:

On právník,ona lékařka. Oba cikání z Chebu. S ním jsem mluvil. Říkal ,že se museli odstěhovat pryč od rodiny,aby mohli žít normálním životem. Víc snad ani nemusím dodávat.

Byl bych rád, kdybyste svojí energii věnovala i nadále tomuto problému,ale nepište tendenčně.PIŠTE PRAVDU. Zkuste psát třeba o tom, proč není pro cikány vzdělání prioritou, proč se nezajímají o své děti, aby nemuseli být přeřazovány do škol, ze kterých cesta k vyššímu vzdělání opravdu nevede. Zajímejte se o to, jakým způsobem organizace,které mají řešit problematiku cikánů tyto prostředky využívají. 

 Pomoc v začlenění do společnosti totiž nespočívá v tom, že se jim budou sypat peníze,ale v zavedení systému, který by velkou většinu z nich přinutil k zájmu o to, co dělají jejich děti,jak se učí, jak tráví svůj volný čas.